🩺 Doktoři

Pacientka: „Doktore, mám pocit, že mě manžel podvádí.“ Doktor: „To spíš patří k psychologovi.“ Pacientka: „On je psycholog. Podvádí mě s jinou pacientkou.“

Onkolog mladému lékaři: „Vždycky říkejte pacientovi pravdu.“ „I když je zlá?“ „Zvlášť pak, ať aspoň víte, proč vám nedá dárek k Vánocům.“

„Doktore, mám pocit, že mě všichni ignorují.“ Sestřička nakoukne dovnitř: „Pane doktore, další pacient čeká.“ Doktor mávne rukou, aniž by se otočil.

Pacient přichází s obvázanou rukou: „Doktore, spadl jsem ze žebříku.“ „Z jaké výšky?“ „Z posledního schodu.“ „A jak jste si tak ublížil?“ „Byl to poslední schod z desátého patra.“

Praktický lékař si prohlíží rentgen: „Tohle je neobvyklé.“ „Co je špatně?“ „Nic, jen jsem si nikdy nebyl jistý, jestli klíč od sklepa vůbec patří do žaludku.“

„Doktore, trápí mě, že mluvím sám se sebou.“ „To dělá spousta lidí, není to nic vážného.“ „Jenže já si odpovídám blbě.“

Doktor novopečenému otci v porodnici: „Gratuluju, je to kluk.“ „Jste si jistý?“ „Kontroloval jsem to třikrát, aby nedošlo k záměně jako minule.“

Zubař vytáhne rentgen: „Máte tady kaz.“ „To je hrozné.“ „Vůbec ne, je menší než vaše poslední účtenka od zubaře.“

Pacient: „Doktore, mám pocit, že umírám pomalu.“ „To máme všichni.“ „Jo, ale mně to řekla i pojišťovna, když viděla moje zdravotní pojištění.“

„Doktore, co mi doporučíte proti kocovině?“ „Nepít.“ „To myslíte vážně?“ „Ne, ale je to jediná rada zdarma, ostatní si musíte zaplatit.“

Praktik měří tlak: „Sto osmdesát na sto deset. Berete něco na stres?“ „Beru.“ „Pomáhá to?“ „Ne, ale aspoň si to nepamatuju.“

Chirurg po operaci volá rodině: „Mám dobrou zprávu, operace se povedla.“ „A tu špatnou?“ „Byla to jiná operační sál.“

Pacient: „Doktore, mám pocit, že se ze mě stává skleněná lahev.“ Doktor si povzdechne a otevře kartu: „Vy zase? Minule jste byl konvice.“

Lékař se ptá staré paní: „Kolik vám je let?“ „Devadesát dva.“ „To je krásný věk.“ „Byl by, kdybych ho nemusela opakovat pokaždé, když přijdu k novému doktorovi.“

„Doktore, bolí mě oko, kdykoliv piju kávu.“ „Zkuste z hrnku vyndat lžičku.“

Doktor sděluje diagnózu: „Máte syndrom vyhoření.“ „To zní vážně.“ „Je to vážné, hlavně u vás, protože jste programátor a syndrom vyhoření je jediná věc, kterou jste tenhle rok dokončil.“

„Pane doktore, moje žena tvrdí, že chrápu.“ „A vy?“ „Já to nikdy neslyšel.“ „Tak v čem je problém?“ „V tom, že to slyší celá ulice kromě mě.“

Pacient: „Doktore, léta mě trápí to, že si myslím, že jsem neviditelný.“ Kolega z čekárny se otočí: „To máme oba, pojďme na pivo, aspoň si nikdo nevšimne, kdo platí.“

„Doktore, po tabletkách na spaní se pořád budím.“ „V kolik?“ „V šest, kdy vstávám do práce.“ „To je normální budík, ne vedlejší účinek.“

Internista mladému kolegovi: „Pravidlo číslo jedna: pacient má vždycky pravdu.“ „A když se pacient mýlí?“ „Pak má pravdu jiný pacient.“