💻 IT a programátoři

Nováček se na pohovoru zeptal, jaký mají v týmu pracovní styl. Senior odpověděl: „Agilní.“ Na otázku, co to znamená v praxi, dodal: „Že se plány mění rychleji, než je stihneme napsat.“

Tester nahlásil bug s popisem: „Nefunguje to.“ Programátor se zeptal, co přesně nefunguje. Tester: „Nevím, proto jsem to nahlásil vám.“

Firma dvacet let odkládala výměnu starého systému, protože „to ještě funguje“. Nakonec ho vyřadili ne kvůli chybám, ale protože poslední člověk, co mu rozuměl, odešel do důchodu.

Manažer se zeptal, jak dlouho bude trvat oprava jednoho řádku kódu. Programátor řekl dva týdny. Manažer se podivil. Programátor: „Týden budu hledat ten řádek.“

Před vydáním vyhlásili code freeze — týden žádné změny v kódu. Bug fix, který ho porušil, prošel s komentářem: „Tohle se přece nepočítá.“

Serverovna byla vytápěná na patnáct stupňů kvůli chlazení techniky. Zaměstnanci si tam nosili bundy. Server byl jediný v budově, komu bylo dobře.

Datový tým strávil půl roku trénováním modelu na předpověď chování zákazníků. Model nakonec doporučoval přesně to, co zkušená prodavačka věděla od začátku zadarmo.

Junior zkopíroval řešení ze Stack Overflow beze změny. Kód fungoval. Komentáře od cizího uživatele se v něm pořád ptaly, proč to vlastně funguje.

Firma zavedla správce hesel pro všechny zaměstnance. Hlavní heslo ke správci hesel měl každý napsané na papírku pod klávesnicí.

Smlouva slibovala 99,9 % dostupnosti systému. Zbylých 0,1 % firma jaksi vždycky naplánovala přesně na chvíli, kdy to zákazník potřeboval nejvíc.

Junior poslal pull request se dvěma tisíci řádky změn. Senior napsal jediný komentář: „Můžeme si promluvit osobně?“ Bylo to nejděsivější slovní spojení, jaké junior v práci slyšel.

Systém automaticky zavíral tikety, pokud uživatel týden neodpověděl. Nejvytrvalejší bug v historii firmy přežil zavírání pět let v řadě.

Na pohovoru dali kandidátovi napsat algoritmus na tabuli bez počítače. Napsal ho perfektně. Na otázku, jak by to udělal v práci, řekl: „Zkopíroval bych to z loňského projektu.“

Startup nabídl programátorovi nižší plat výměnou za podíl ve firmě. Zeptal se, kolik firma loni vydělala. Zakladatel: „Zatím žádnou historii nemáme.“ Programátor: „Já vím, proto se ptám na tu budoucí.“

Nová funkce byla schovaná za feature flag, aby ji šlo bezpečně testovat. Někdo omylem zapnul flag všem zákazníkům najednou. Test dopadl rychle a velmi hlasitě.

Firma zavedla Slack, aby zrychlila komunikaci. Teď zaměstnanci tráví hodinu denně vysvětlováním ve třiceti kanálech, proč neodpověděli hned.

Nový programátor se první den ptal, kde najde přístupy do systému. Kolega mu odpověděl: „Až je najdeš ty, dej vědět, my je hledáme už rok.“

Firma nasadila AI na kontrolu pull requestů. AI odmítla první request s komentářem „tenhle kód nedává smysl“. Napsala ho sama AI týden předtím.

Programátor debugoval přímo na produkci, protože „to bude rychlejší“. Bylo — firma přišla o data rychleji, než by čekala.

Admin pojmenoval servery podle řeckých bohů. Ten, co nejčastěji padal, se jmenoval Chaos. Nikdo to neměnil, protože to sedělo.