🎒 Škola

Poslední den školního roku se syn vrátí domů s vysvědčením a hned ho podá tátovi otevřené. Táta se podívá a mlčí. Syn: „Tak co, mám jít radši za mámou?“ Táta: „Ne, počkej si, ať se z toho vzpamatujeme oba najednou.“

Na hudební výchově má žák zazpívat sólo. Zpívá tak falešně, že se pes za oknem začne přidávat. Učitelka: „Aspoň máš publikum.“

Učitelka informatiky: „Proč se ti ten program pořád zasekává?“ Žák: „Asi je stejně unavený z pondělí jako já.“

Aktovka žáka je tak těžká, že ji sotva unese. Máma se ptá, co v ní má. „Všechny učebnice, sešity a jeden pytlík bonbónů pro případ, že by mě to k učení nemotivovalo.“

Na diktátu žák napíše slovo úplně jinak, než jak zní. Učitelka: „Tohle jsme se přece učili.“ Žák: „Učili, ale já jsem to slyšel poprvé až teď.“

Před tabulí žák počítá příklad a zasekne se. Učitelka: „Nevíš si rady?“ „Vím, jenom čekám, jestli mi to někdo ze třídy nešeptem napoví rychleji, než na to přijdu sám.“

Na hodině výtvarky žák namaluje černý čtverec. Učitelka: „Co to je?“ „Moje nálada z matematiky.“

Ředitel na poradě řeší, že žáci nosí do školy mobily. Navrhne zákaz. Zástupkyně: „A jak budou psát omluvenky rodičům?“ Ředitel: „To je fakt, tak zakážeme jenom hry.“

Při recitaci básničky žák zapomene polovinu textu. Učitelka: „A dál?“ „Dál to autor nenapsal, aspoň doufám.“

V knihovně žák vrací knihu o měsíc pozdě. Knihovnice: „Máš pokutu.“ „Ale já ji vůbec nečetl.“ „To je jedno, pokuta je za pozdní vrácení, ne za pozdní čtení.“ „Škoda, aspoň jedno jsem měl mít zdarma.“

Ve školní jídelně se žák ptá kuchařky, co je dnes k obědu. „Guláš.“ „A zítra?“ „Taky guláš.“ „Dobře, tak si dneska dám radši svačinu z domova, ať se mi zítřek líbí víc.“

Na matematické olympiádě se žák umístí poslední. Doma se chlubí: „Byl jsem nejrychlejší v celé soutěži.“ Táta: „V řešení příkladů?“ „Ne, v odevzdání prázdného papíru.“

Skupinová práce ve čtyřech. Učitelka se ptá, kdo dělal prezentaci. Tři žáci ukážou na čtvrtého. Ten se ptá: „A kdo dělal to, že jsme se vůbec sešli?“

Na referát o oblíbeném zvířeti si žák vybere lenochoda. Učitelka: „Proč zrovna jeho?“ „Protože je to jediné zvíře, které se stihnu naučit za jeden večer.“

Na slohové práci na téma „Můj sen“ napíše žák jednu větu: „Můj sen je, abychom slohové práce psali kratší.“ Učitelka: „To není moc rozvedené.“ Žák: „Právě proto je to můj sen.“

Kalkulačka žákovi doma zůstala na stole. Přijde do školy a poprosí spolužáka o půjčení. „Nemám ji,“ řekne spolužák. „A jak počítáš příklady?“ „Nijak, čekám, až mi to řekne učitelka nahlas při opravě.“

Žák si donese na písemku tahák napsaný na ruce. Učitelka si toho všimne. „Co to máš na ruce?“ „Připomínku, že mám umýt ruce po škole.“

Na žákovské knížce má syn poznámku „vyrušoval při výkladu“. Táta se ptá: „A cos vyrušoval?“ „Ptal jsem se, jestli to bude v testu.“

Třída má křečka. Učitelka se ptá, kdo se o něj o víkendu postará. Nikdo se nehlásí. „Tak si ho vezmu já,“ povzdechne si. Žák: „Dobře, akorát ho pak v pondělí nezapomeňte přinést, my jsme se s ním sblížili víc než s vámi.“

Při požárním cvičení se žáci řadí na hřišti. Učitelka počítá třídu a jednoho žáka jí chybí. Najde ho pořád u lavice. „Proč jsi nevyšel ven?“ „Čekal jsem, jestli to není zase jen cvičení, škoda toho úkolu, co jsem právě dopisoval.“